CS / EN
19.11.2026

Připomínáme si Světový antibiotický týden

V těchto dnech si zainteresované organizace z oblastí humánní i veterinární medicíny a životního prostředí po celém světě, včetně Státní veterinární správy (SVS), připomínají Světový antibiotický týden. Jeho cílem je upozornit na riziko vzniku antimikrobiální rezistence a na nutnost zodpovědného používání antibiotik a dalších antimikrobiálních látek. Pokud jde o veterinární oblast, je dobrou zprávou, že se spotřeba antibiotik v českých chovech hospodářských zvířat dlouhodobě snižuje a je nižší než průměr Evropské unie.

Při nesprávném používání antibiotik se baktérie stávají odolnými (rezistentními) k jejich účinkům a léčba se stává neúčinnou. Rizikem je nejen samotné selhání léčby, ale i možný přenos rezistentních bakterií mezi jednotlivými zvířaty, přenos rezistentních baktérií na člověka nebo „přenos rezistencí“ mezi jednotlivými mikroogranismy.

SVS se společně s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí podílí na Národním antibiotickém programu, jehož cílem jsou opatření vedoucí k minimalizaci rizika antimikrobní rezistence. S cílem koordinace těchto opatření byl zpracován pracovní dokument, který zahrnuje na základě respektování principu „Jedno zdraví“ soubor opatření ke snižování antimikrobiální rezistence, jak v oblasti humánní, tak i v oblasti veterinární medicíny.

Ze statistik Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) vyplývá, že minimálně od roku 2008 plynule klesá celková spotřeba veterinárních léčiv u zvířat v ČR z 95,5 tuny v roce 2008 na 29,66 tuny v roce 2024, tedy bezmála o 70 procent. V rámci srovnání evropských zemí zaujímá Česká republika se svými 50 mg/PCU[i] místo hluboko pod průměrem spotřeb veterinárních antibiotik Evropy (84,4 mg/PCU). Česká republika tak již v roce 2021 splňovala evropský cíl pro rok 2030, který je stanoven na průměr 59,2 mg/PCU. Zásadní podíl na tomto pozitivním vývoji má proaktivní přístup chovatelů, veterinárních lékařů i státních institucí v této oblasti a dlouhodobá osvěta.

V rámci Národního antbiotického programu provádí SVS ve svých laboratořích (SVÚ Praha, SVÚ Jihlava a SVÚ Olomouc) program sledování rezistence k antimikrobiálním látkám (ATM) u veterinárně významných patogenů a nabízí veterinárním lékařům a chovatelům skotu, prasat a ovcí možnost stanovení citlivosti k ATM zdarma u vybraných veterinárně významných patogenů. Toto vyšetření pomáhá v praxi při výběru správných, efektivních antibiotik při léčbě zvířat.

V roce 2025 bylo v SVÚ Jihlava, SVÚ Olomouc a SVÚ Praha vyšetřeno celkem 1625 kmenů veterinárně významných patogenů z chovů skotu včetně mastitid, prasat a hrabavé drůbeže. Mezi těmito kmeny bylo izolováno celkem 125 kmenů Staphylococcus aureus, z toho sedm kmenů bylo rezistentních k antibiotiku cefoxitinu, dále bylo izolováno celkem 607 kmenů bakterie Escherichia coli, z tohoto počtu bylo 108 kmenů rezistentních k léku cefotaximu. Dva kmeny Escherichia coli a jeden kmen Klebsiella pneumoniae byly rezistentní ke kolistinu. Více si můžete přečíst ve výroční zprávě.

V současné době je zakázáno používat antibiotika u zvířat preventivně a používají se pouze cíleně, léčebně v medicínsky odůvodněných případech. Používání antibiotik přináší i řadu rizik, a proto je v celé Evropské unii od roku 2006 zakázáno používat antibiotika jako stimulátory růstu a produkce u potravinových zvířat. Od roku 2023 vstoupilo v platnost Evropské nařízení vyhrazující seznam antimikrobiálních látek, které se nesmí ve veterinární medicíně používat ani registrovat a jsou určeny pouze jako záloha pro humánní medicínu.

Potenciální riziko představují také případné zbytky antibiotik v živočišných produktech a životním prostředí. V loňském roce bylo v rámci plánovaných kontrol reziduí a kontaminantů (tzv. cizorodých látek) vyšetřeno celkem 1764 vzorků na rezidua antibiotik. U velkých hospodářských zvířat byly odebírány z každého vyšetřovaného kusu vždy vzorky svalů, jater a ledvin na stanovení zbytků antibiotik. U drůbeže a králíků byly vyšetřovány vzorky svaloviny a jater. Vyšetřovány byly také vzorky ryb, mléka, vajec a medu. Překročení maximálního limitu reziduí antibiotik bylo zjištěno pouze v jednom případě. Jednalo se o tele, u něhož byl překročen limit pro tulathromycin v játrech, ledvinách a svalovině. Nevyhovění požadavkům na maximální limity reziduí většinou svědčí o nedodržení ochranné lhůty po poslední aplikaci léčivého přípravku, o jeho použití nesprávným způsobem nebo o nedostatečném prodloužení ochranné lhůty po jeho aplikaci. V žádném případě nebylo zjištěno překročení maximálního limitu reziduí v tkáních hospodářských zvířat u hromadně podávaných léků cestou medikovaného krmiva nebo vody k napájení.

Další, řádově stovky vzorků, jsou vyšetřovány na jatkách při každém podezření na nedodržení ochranné lhůty nebo informace o předchozí léčbě zvířat. Vzorky potravin živočišného původu jsou odebírány a vyšetřovány také při kontrolách zásilek v místě určení ze zahraničí. Ve všech případech zjištění nevyhovujícího nálezu jsou nařízena opatření k zabránění uvádění kontaminované potraviny ke spotřebiteli, nebo jsou zpřísněna kritéria dozoru na hospodářství s cílem zabránit většinou nesprávnému použití léčiva nebo nedodržení ochranné lhůty.

 

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

 

 

[i] PCU = Z angličtiny (Population correction unit) neboli jednotka pro korekci na velikost populace zvířat a její hmotnost.

Odkaz na původní článek